DBEJTE PROSÍM ZVÝŠENOU POZORNOST
Zkušenosti ukázaly, že pokud nedáte výběru školy potřebnou pozornost, můžete způsobit velké problémy v dospívání i dospělém životě! Např. autor tohoto textu nedbal dostatek pozornosti ani jednomu z popsaných kroků a ve výsledků jej až nátlak rodiny a přátel odradil od výběru školy, která by nemohla vést ke šťastnému dospívání a uplatnění v dospělém životě.
Při naší praxi nám velmi pomáhá několik fíglů, které využíváme:
Výroční zpráva
Pokud má klient vybranou školu a sdělí nám svůj zájem o ni, otevíráme její webové stránky a stáhneme si výroční zprávu za minulý rok či dva. Ve výroční zprávě, kterou ředitelé zveřejňují povinně, můžeme nalézt nezkreslené statistické údaje, které dokáží při troše cviku napovědět skutečně mnoho. Zkuste si výroční zprávu porovnat se školami, které nabízejí podobný studijní obor, a srovnávejte následující údaje:
1. Údaje o přijímacím řízení z minulého roku – zde lze porovnat počty přihlášených a přijatých (zjistíte nezkreslené údaje o tom, jaký byl o školu loni zájem), zajímavějším údajem je však počet předpokládaný a skutečný počet přijatých studentů. Pokud škola výrazněji nenaplní kapacity (např. předpokládá 60 přijatých uchazečů a přijme jich 46), je potřeba detailněji prověřit její kvalitu. Prvně to znamená, že se loni na školu dostali pravděpodobně všichni přihlášení (což Vám může ulevit od strachu z přijímacího řízení), zároveň to však ukazuje, že o školu nebyl takový zájem, jaký se očekával. Pokud škola přijme všechny (téměř všechny) přihlášené a navíc ji zbude prázdné místo, neznamená to nutně, že je nekvalitní. O její obor zkrátka nemusel být v daném školním roce zájem. Nezájem o školu je však varovným ukazatelem a nastává čas zajímat se podrobněji.
2. Kvalifikovanost pedagogů – přestože je situace na trhu vyučujících krizová, kvalitní střední školy si stále mohou mezi zájemci o práci vybírat. Nesežene-li střední škola kvalifikovaného pedagoga (tedy absolventa VŠ s nejméně „pedagogickým minimem“), vystavuje se množství papírování a problémů s úřady. Nemá-li tedy 100% aprobovanost výuky, pravděpodobně nebyla schopna kvalitní zájemce o práci sehnat. Je však potřeba zjistit nejen procenta, ale i důvody, proč výuka nebyla zajištěna kvalifikovanými pracovníky – dle výjimky ze zákona mohou kvalifikaci teprve dodělávat např. učitelé s dlouholetou praxí, kteří v době svého studia současnou kvalifikaci ještě nepotřebovali. Důvody nekvalifikovanosti jsou ve zprávě také uvedeny (jedná se právě o jednu z obstrukcí, kterou úřady školám bez kvalifikovaných pedagogů dělají 😊). Obecně by však mělo platit, že gymnázia mají kvalifikovanou výuku na 100 % a ostatní SŠ alespoň přes 95 %, s rozumnými důvody nekvalifikovanosti.
3. Úspěchy studentů v soutěžích – může se jednat o poměrně zajímavý ukazatel, který Vám ukáže, jak kvalitní studenti již ve škole jsou. Účast na soutěžích se zpravidla neobejde bez spolupráce pedagogů, díky čemuž také nepřímo ukazuje jejich zájem o rozvoj studentů. Úspěchy v celostátních a mezinárodních kolech soutěží jsou úžasnou prezentací školy.
4. Počet přijatých na VŠ a jejich rozvrstvení do jednotlivých typů škol – další zajímavý ukazatel zveřejňovaný ve výroční zprávě. U gymnázií zpravidla pokračuje na VŠ přes 95 % studentů, významný není tedy jejich počet, ale spíše rozvrstvení mezi jednotlivé typy škol – jsou gymnázia, z nichž studenti pokračují výhradně na školy humanitního typu, a také gymnázia, které navštěvují spíše studenti se zájmem o přírodní vědy… U ostatních středních škol berte v potaz množství studentů, kteří na VŠ odcházejí. Zjistíte, zda je spíše obvyklé přejít po maturitě rovnou do zaměstnání, nebo studovat VŠ.
5. Úspěch u státních maturit – kvalitu maturantů lze zjistit především z úspěšnosti u státní maturity. Její podrobnější statistiky ukážeme v odpovědi na tuto otázku níže. Naopak profilovou maturitu není vhodno brát v potaz, jelikož její úspěšnost nebývá u kvalitních škol nijak rozdílná oproti školám nekvalitním.
6. Počet absencí – běžný student na střední škole zamešká 60-150 hodin ročně. Toto číslo je významné hlavně u méně kvalitních škol. Na méně kvalitní školy se často hlásí studenti, kteří chtějí studovat „alespoň něco“, nicméně se ve škole příliš často neukazují a počet jejich zameškaných hodin narůstá. Studenti kvalitních škol nemívají vysokou absenci! Pokud je tedy absence neobvykle vysoká, o škole to nevěstí nic dobrého…
7. A mnohé další – záleží na Vás, jak problematiku uchopíte, nicméně se o školy můžete dozvědět mnoho dalších věcí, které Vás zajímají. Namátkou třeba vybavení školy, průběžné vzdělávání pedagogů, počty udělených kázeňských opatření… Zkrátka cokoli.
Burza škol
Většina krajů v ČR nabízí školám možnost prezentace na tzv. burzách či veletrzích. Téměř každý žák 9. třídy je s rodinou či školní třídou navštíví. Chtěli bychom Vás upozornit, že prezentace škol na těchto akcích ne vždy koresponduje s jejich kvalitou. Máme dlouhodobé zkušenosti s tím, že kvalitní školy nepotřebují velkou propagaci, neboť se na ně hlásí velké množství studentů díky jejich pověsti a historii. Proto se nám nejednou stalo, že prezentace těch nejlepších škol na veletrzích vzdělávání nestála za nic. Naopak školy, které zájemce nutně potřebují k naplnění kapacit, používají mnoho PR technik, aby dostatek studentů získaly. Váš dojem o škole však ve skutečnosti nejvíce ovlivní náhodně vybraný student/pedagog, který projevil dobrovolný zájem školu propagovat a o kvalitě školy jeho nadšení nevypovídá téměř nic. Z kvality jeho projevu si tedy o škole nedělejte okamžitý obrázek!
Podobné akce využívejte spíše v situacích, kdy školu nemáte ani předběžně zvolenou a jdete jen zhruba zaměřit Váš zájem. V takovém případě si však připravte objektivní nestranné dotazy, např. počet jazykových skupin v ročníku a jejich dovednosti před maturitou dle objektivního měřítka – nejlépe dle evropského referenčního rámce CEFR, dále množství seminární výuky a její rozdělení do skupin, počet úspěšných maturantů, počet studentů přijatých na VŠ, mezinárodní spolupráce apod. – a na osobní dojmy se studiem/zaměstnáním se ptejte až okrajově!
Den otevřených dveří/individuální návštěva
Nejlépe však školu posoudíte osobní zkušeností. Zjistíte její atmosféru a získáte možnost pobavit se se zaměstnanci i studenty. Neberte ohledy na konkrétní vyučující/studenty, kteří se Vám věnují, a pokuste se získat maximální množství zkušeností a dojmů. Ptejte se na věci, které zjistíte ve výroční zprávě. Zkuste si prohlédnout vybavení školy a uvažujte o atmosféře, která na ní denně panuje. Nenechte se vyčerpat obecnými výklady a ptejte se na odborné předměty, které žáka baví a zajímají. Nezanedbávejte ani zdánlivé drobnosti, jako jsou šatny, tělocvičny, zahrada či jídelna. Váš dojem ze školy je důležitý a není vhodné se na ni přihlásit, aniž byste se s ní seznámili.
Údaje o výsledku státních maturit
Ač to možná překvapí, Centrum pro zjištění výsledků vzdělávání každoročně zveřejňuje výsledky školy u státních maturit, a to nejen v poměru přijatí/nepřijatí, ale také srovnáním percentilu průměrného počtu bodů. Díky tomu zjistíte nejen počet úspěšných maturantů, ale také jejich srovnání s ostatními školami dle Vámi zadaných kritérií. S databází musíte získat cvik, při troše snahy však zjistíte velmi zajímavé informace.
Osobní zkušenosti
Nebojte se zeptat svých známých anebo odborníků v oboru. Určitě najdete někoho, kdo má zkušenost s Vámi vybranou školou, či alespoň s Vámi zvoleným oborem studia. A osobní zkušenost je možná to nejcennější, co lze získat. Nevíte-li si rady, právě pomoc Vašich známých či zkušených pedagogů a psychologů Vás může nasměrovat na správnou cestu. Zkuste však pro objektivitu získat vyjádření více lidí, ideálně alespoň tří.
Devatak.cz
Nebojte se vyžádat radu od nás. Neřekneme Vám nejspíš nic, co byste nenalezli na těchto stránkách, jsme však schopni Vám vše znova trpělivě vysvětlit a vyhovět Vašim individuálním potřebám. Své dotazy nám můžete pokládat buď v kontaktním formuláři nebo třeba osobně…